Jdi na obsah Jdi na menu
 


Je 1.ledna 2012, popíši tento den!

8. 8. 2016

 

Včera jsme šli spát po půlnoci, všude létaly rachejtle a bouchaly petardy. Adéla s Aichou nám tady nechaly fenku Liju na hlídání, tu si pořídily před měsícem asi jako půl roční štěně. Je to černej kříženec rotveilera s vlčákem. Ještě včera večer jsem s ní byl venku, ani se nebála toho rachotu, bude z ní dobrej pes. Nechali jsme ji v kuchyni na pelechu.

            Protože jsme docela dobře a dlouho spaly, tak nás asi v půl deváté vzbudilo kňučení psa. Jitka volá ať to obstarám, jdu tedy do kuchyně. Tam na zemi na koberci rozházená hlína ze dvou květináčů. Kytky, takové ty vánoční kaktusy rozkousané, hlína a kořínky po kuchyni, rozkousaný andělíček z klasů, vylízaná pánev od omastku a plechová krabička se špendlíkama na zemi. Vytahuji vysavač, smeták, lopatku a začínám uklízet. Přichází Jitka,(manželka) bere úklid do ruky, neb já bych to provedl asi špatně a praví, snad nespolkla žádný špendlík? Já pravím, asi ne, tu krabičku by přece neuměla zase zavřít!

            Konečně asi v půl , nebo v deset se podařilo dostat Karolínu z postele, od včerejška byla připravována na sprchu. Jitka se vysprchovala první, pak po obědě šla na řadu Karolína a nakonec že půjdu já. Adéla s Aichou již odešly a tak šla Kája. Sprcháč malej a děsně blbej, ale ve dvou jsme ji společnými silami osprchovali. Karolina mě začala od té doby neustále posílat do sprchy, ať již také jdu se osprchovat!

            Kája začíná být stále agresivnější a na mne vysazená jako býk na červený hadr. Nechce mě pouštět  do kuchyně, nesmím si nic u dřezu udělat, ani kávu, ani chléb, prostě nic i nohu mě nastavuje a pronáší hop. Do ledničky nesmím, talíř nebo hrníček si po sobě uklidit, odhodit papírek do odpadkového koše! To buď ona sama a nebo máma. Z té zdravější ruky ji ale věci, hrníček na talířku atd., padají! Je to neuvěřitelně frustrující!

            No a tak jsem se do té blbé sprchy vypravil, osprchoval, otřel do ručníku a  vyčistítc si uši tím šťourátkem jsem jej odhodil do odpadkového koše! V tom začala strašná mela, začala křičet a vyžadovat od mámy ať to vyndá a že to tam hodí ona sama a nebo zase máma! Jitka že se nebude hrabat v koši a něco vyndávat. Kája se začala sápat na koš, Jitka ji v tom zabraňovala a koš odnesla pod umyvadlo. Karolína se sápala na Jitku, srazila jí brýle a chytla za vlasy a při tom strašně rozčileně křičela jako by byla v záchvatu. Jitka volala, já přiběhl na pomoc, ale její sevření ve vlasech nepovolovalo, tak jsem ji chtěl lechtat pod paždím, stále nic, Jitka, že ji Kája skalpuje a rozjede brýle, já co mám tedy dělat,  jdi do …… stejně za to můžeš ty. Tak jsem odešel, křik nepolevoval až tak po pěti,  nebo snad deseti  minutách!

            Po hodině, když už byl klid tak jdu s prosbou do kuchyně pro panáka, bylo mi odpovězeno, až Karolína usne.

            A taky, že to budeme muset řešit, aby se to zlepšilo několik let. Pak mně volaj k večeři a Kája nastavuje nohy a praví „hop“, já pravím že tady skákat nebudu a Jitka, tak bys je mohl překročit ať ji uděláš radost. Pak když dojím tak Kája volá „ pič „ to znamená ať jdu pryč! Tak jsem se zeptal, jak dlouho myslí že to budeme řešit? Na to mi po prve odpověděla, že neví, ale že to budem řešit s odborníkama.

            Tak nevím, co si mám o tom všem myslet. Je večer 1.1.2012 – 19,20 hod. Luděk.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář