Jdi na obsah Jdi na menu
 


Ibuduku a kriminalni kauzalita

11. 10. 2008

Akt 1

Scéna 1

Ibuduku a Sokrates jsou v hospodě u stolu.

Ibuduku: Hej hej Sokraté zeptáme se publika jestli s námi bude souhlasit? Z pohledu hluboké metafyziky, kterou tady jen tak z náhledu beru, kamarádíčku Sokrate mohli bychom říct, že proces análního vyprazdňování je proces nekonečný.

Sokrates: Nerozumím tvým blábolům můj milí přítelíčku Ibuduku. Říká se, že vše má svou příčinu a tvoje vyprazdňování se také řídí podle tohoto zákona : Sublata causa, tollitur effectus.

Ibuduku: No počkej, teď já tomu nerozumím, neumím čínsky. Mohl by jsi mi to vysvětlit?

Sokrates: Ovšem, ovšem. Pojďme se nejprve bavit o a, že pořád žereš jako prase, je to tak?

Ibuduku: Souhlasím, s tvým a je všechno v pořádku. Hmmm pro žrádlo by se měli stavět katedráhy.

Sokrates: Katedrály můj medvídku katedrály! Připustíš, že toto a může být příčina.

Ibuduku: Je to tak, je to tak, jen jestli to co mi říkáš co je příčina.

Sokrates: Příčina se dá poznat z toho důvodu, že následek sleduje příčinu jako morální člověk sleduje morálku a ty miláčku sleduješ žrádlo. Když najdeš jedno najdeš jistě i to druhé.

Ibuduku: Pronášíš sladké řeči! Z tvých úst ti plynou lahodná slova. Mluvíš o a že bych ti hned sežral i b . Jestli ty máš nějaké b. ááábééé Cézare. A ještě tohle: já jsem příčina nebo následek?

Sokrates: Ty, můj (nevim), jsi příčina všech následků které produkuješ a ty sám jsi smutný následek nešťastného setkání tvých rodičů, které mimochodem jsi zprovodil ze světa.

Ibuduku: No počkej! Teď už přeháníš! Ti nešťastníci sami uklouzli. Říkám ti: sami do propasti spadli!

Sokrates: Dobře, však tvá ruka nebyla tak zcela v klidu. Byla nějakým způsobem prvotní příčinou a tato ruka je, zdá se mi, jako přikována k tobě, můj milý Ibuduku. A jsi to ty i se svýma rukama který zdědí majetek.

Ibuduku: A jestliže, tyhle ruce se účastnily na tom Monthy Python´s Cirkus, bylo to jen náhoda.

Sokrates: Mám obavu, že tvých deset prstů budou svědčit proti tobě, a ukážou nám tvůj břich. Pokud se hovoříme o příčině, ty vrahu, to nemohla být náhoda.

Ibuduku: Můj ty Bože, takové ručičky nemůžou za gravitaci. Mimochodem já také ne ! Tak kdo může za gravitaci ? Už to mám ! Je to ta odstrašující banda Galileů a Newtonů, která zabila moji milé bohaté rodiče. Pád těla je nekonečný jako proces análního vyprazdňování, že ?

Sokrates: Ovšem, ze … můj přítel Heraklitos mi jednou řekl, že nevykoupeš dvakrát do jedné řeky; jen tak mezi námi, já jsem se vykoupal v potoce snad dvacetkrát a z toho pohledu je vše v pohybu a tví rodiče byli taky v pohybu. Pohybovali se kam je matka země nesla.

Ibuduku: O moje matka mě už nikdy nebude nést. O ty emuce!

Sokrates: Emoce, ty můj pštrosánku. Ale matka země má také díry, některým z nich říkáme propast.

Ibuduku: Ale já za to přece nemůžu, že matka země je ementál. Já ty díry nevykopal. A nejsem ani gynekolog. A proto v žádným případě nemůžu být vrah.

Sokrates: Nejsi gynekolog, ale s těmi všemi mrtvolami, které tě sledují, jsi mohl studovat soudní lékařství.

Ibuduku: Jak všemi, jen dvě, ne ?

Sokrates: A co Polský Král ?

Ibuduku: Dobře, ale ty mrtvoly co nám ukazuješ, nám ještě nedokazují, že vůbec nějaký vrah existuje. A za tím, samotného vraha jsme potkali je to ten bandita kterému říkáme gravitace. Ruka, která tlačí za zákon pohybu nemůže.

Sokrates: Ovšem, není příčina pohybu, a proto není prvotní příčina. Ale existuje něco co přebírá odpovědnost za změnu rychlosti, rychlost tvých rodičů se najednou a brutálně zvětšila. A v tom brutálně najdu slabostí tvé obhajoby, ty kujóne !

Ibuduku: Ale už dost s tím tlacháním nebo se stanou příčinou tvé smrti. Nechme už to a, dobře já žeru. Co mi ale povíš o b.

Sokratesb říká že, proces žrání je příčina proces análního vyprazdňování, pakliže přestaneš polykat, pak je jasné, že ti za chvíli střeva pomelou naprázdno. To znamená, že proces análního vyprazdňování, jak ty říkaš, nemůže být nekonečný.

Ibuduku: tvoje věda mě chce zkrátka říct, že co já žeru je příčina toho, co seru ?

Sokrates: No to jsi objevil Ameriku. Vždyť jsi člověk stejně jako já.

Ibuduku: dobrá, dobrá, já jsem člověk, ale ty hřibečku, ty jsi makovice.

Sokrates: Makovice ? Proč ne ? Ale musíš mi říct proč.

Ibuduku: To je strašně jednoduchý ! Ale tvoje myšlenky se pořád zasekávají ve střevech, protože hltáš kdejakou moudrost. Já mám radši maso.

Sokrates: Karty na stůl, mluv bez vytáček.

Ibuduku: budu mluvit tak, jak se mi zlíbí.

Sokrates: Muže ?

Ibuduku: tedy : podle toho, co mi tady tvrdíš, žlutá barva je následek žlutého pigmentu…

Sokrates: Budiž, připouštím.

Ibuduku: …a modrý pigment je příčinou modré barvy ?

Sokrates: O, do jeskyně proniká zářivá světlo.

Ibuduku: Moudrostí toho vyžaduje, pokud zněním příčinu působení, zajisté se změní následek.

Sokrates: Ahaááá ! S největší pravděpodobností tomu tak je.

Ibuduku: Tak závěrem můžu říct, že já existuji bezpochyby mimo přírodní zákony a protože lidské zákony podléhají přírodním, já stojím stranou.

Sokrates: zdá se mi, že tě vede slepá moudrost, ztratil ses v lukách nevědomosti, můj králíčku. Zajímalo by mě,jaká je mrkvu tě přivábila.

Ibuduku: Mrkev nech mrkví ! Moje pravda, kterou jsem ti sdělil je jednoduchá, čistá, krutá životní zkušenost. Ať je moje jídlo přípravného z čehokoliv, ať je seberafinovanější…(koktá)

Sokrates: seberafinovanější, slůňátko, seberafinovanější.

Ibuduku: …ať je to třeba bažant s nádivkou, selátko na rožni, pečený holoubátka, sručí na smetaně, big menu s dvojitým hamburgrem s porcí hranolků zdarma, tak že ať se žeru jakoukoliv, jak ty říkáš, substanci, co nakonec vždycky vycestuje, je hovno. Tak jak vidím, tak jak to cítím, následek zůstává stejný. Takže a vyprazdňování je nekonečný proces, to znamená, přítel, já nejsem vrah !

Scéna 2

Jednání a Raskolnikov

Raskolnikov: Já jsem vrah !

Ibuduku: Co to slyším ?

Sokrates: Bravo ! Ten člověk nám jde přímo pod ruku, protože nám všem jsou tragické role souzeny.

Ibudukuk Sokratovi: Slyšíš to samý co já ? Tak že už mi věříš ? Já jsem nevinný. Tenhle je vrah, kýho ďasa, je ožralý jako tuleň (Lama huanako).

Raskolnikovříkám, tak jak to je. Já jsem vrah !

Sokrates: Ty se nějak vychloubáš. Vždyť jsi jak za groš sekyra ! Vražda není záležitost idealismu.

Ibudukuk Sokratovi. Hrom do toho, ty jsi ale septik.

Sokrates: Myslíš…skeptik ?

Ibuduku: Jo, jak chceš. Ale ten chlápek je bez debaty vinen, už zdaleka to je na něm vidět. Podívej, už je bledý, žere ho svědomí.

SokratesK Raskolnikovovi. Dejme tomu za a : ty jsi někoho zabil. Ale za b, je známo že, pokud chceme označit někoho za vraha, potřebujeme ještě někoho, kdo se hodí na roli oběti. A proto se táži : jaké nebohé ego se kvůli tobě vytratilo ?

Raskolnikov: Zabil jsem ty…………(omdlí).

IbudukuK Sokratovi. Ale tohle chováni vůbec nepomáhá komunikaci : radiosystem ztratil vysílací stanici. K Raskolnikovovi. žiješ vrahu ? K publiku. žije ten zloduch ?

Sokrates: Já jsem jen pomocník duše přírody, ale v tomhle případě nebude diagnosa nijak těžká : omdlel. Vytáhneme ho na scénu ( Vytáhnou Raskolníkova na scénu). Dej na něho pozor, donesu koňský prostředek (odchází).

Ibuduku: Jasně doktore, přece nebudeš mudrcovat s mrtvolou. A já zatím využiji příležitosti této mezihry, abychom se informovali jak je tento z babělec bohatý (prohledává v kapse Raskolnikova).

Sokrates: (vrátí se s nějakou nádobou) Teď jsem tě chytil, ty okrádáš i člověka na
smrtelném loži, hyeno !

Ibuduku: Nedělej paniku, komisaři ! Já jenom novinařím, snažím se odkud…zjistit jak se…tu…totožnost toho jinocha, protože mě se zdá, že jde o zkušeného horala.

Sokrates: Odkud se v tobě vzala tak brilantní dedukce, vepříku ?

Ibuduku: Jednoduše reminiscencí z mojí paměti. Viděl jsem ho…tak…toho…tam v horách předchozí týden, bylo to v osudný den, kdy jsem ztratil rodinu. (Uchopí ruku Raskolníkova) Podívej se, tyhle prsty jsou strašně podobný těm, které udeřily do nic netušících zad mých bližních. A tyhle prsty, jak ty jsi říkal, nejsou náhlou příčinou brutální změny rychlosti ?

Sokrates: No dobře, vyslechneme legálního vlastníka prstů, Watsone ( Chystá se polít Raskolníkova).

Ibuduku: Hold on, Sherlock Holmes. Klid, klid a nohy v teple. Uzavřeme sázku.

Sokrates: Vsadím se, že se mu budeš snažit ukrást peněženku, abys mohl zaplatit bohatou hostinu.

Ibuduku:  (Slovo na to, jestli věříš, že umím dodržet slovo) ty jsi saze medium.

Sokrates: Když známe tvoje extravagantní kraví žaludky, tak není těžké představit si jaká bude budoucnost.

Ibuduku: Spíš uzavřeme sázku co bude tvrdit až se probudí.

Sokrates: No, když tě uvidí nejdřív bude křičet že jste velký a ošklivý, mám vám říct Pane nebo hroch se k vám hodí líp?

Ibuduku: A když bude mít takovou smůlu a podívá se poprvé na tebe, zeptá se : kde můžu najit tuhle krásnou zmiji kterou máte místo jazyka ?

Sokrates: Ruku na to…Polije vodou Raskolníkova.

Raskolnikov: Kde to jsem ?

Ibudukuk Raskolnikovovi. Sakra nemohl si vymyslet něco originálnějšího? K Sokratesovi. Milý Sokrate, ve vodní metodě chybí vynalézavá duše.

Sokrates: Nechej H2O a nezapomeň, že ho vyslýcháme. Raději mu nažeň strach, aby se přiznal.

Ibuduku: Da tovaršči ! k Raskolnikovovi : Bu bu bu !

Raskolnikov: Jak jste velký a ošklivý, mám vám říct Pane nebo hroch se k vám hodí líp?

Sokrates: Ahahahaha ! Má dost rozumu aby znal zoologii.

Raskolnikov: Kde můžu najit tuhle krásnou zmiji kterou máte místo jazyka ?

Ibuduku: Ahahahaha ! Má dost rozumu aby znal pedologii.

SokratesK Ibuduku. Zoopedologie, enzymečku, zoopedologie. K Raskolnikovovi. Ale role jsou opačné : my tě vyslýcháme.

Raskolnikov: A kdo jste ?

Ibuduku: Jsi snad hluchý ? My tě vyslýcháme a ty odpovídáš !

Raskolnikov: A na co mám odpovídat, milí inkvisitoři ?

Ibuduku: Odpovídej na otázky, ty nestoudný ignorante!

Raskolnikov: Tak proč se na něco nezeptáte, když jste tak zvědavý ?

Ibuduku: Neptáme se z jednoho důvodu, že chceme být příčinou času, který najdeme pro naše reflexe, ty mladý idiote. K Sokratesovi. A propó co od něj chceme vědět?

Sokrates: Ó ty marmeládou mozku, zeptej se ho co je zač.

Ibuduku: Kdo jsi nezdvořilý ?

Raskolnikov: Já jsem student Raskolnikov !

Ibuduku: Co studuješ hrubý ?

Raskolnikov: Soudní lékařství a doufám, že mě brzy navštívíte.

Ibuduku: Kdy ses potkal naposled s tou bandou Galileo Newtonu ?

Raskolnikov: S kým ?

Ibuduku: Pokračuješ s otázkami. Chceš tvrdívat, že z všeobecného pohledu nevíš nic o univerzálním pádu těl a o pádu těl mých milých rodičů z partikulárního pohledu ?

Raskolnikov: To co vím o pádu těl je to, že se mám ohnout až k zemi, když si chci vzít svůj krvavý pitevní nožík. A co vím o tělech Vašich rodičů je pravděpodobně to, že jsme se setkali, když navštívili mou pitvu v době, kdy jsem pracoval. Ale proč mě vyslýcháte, jste snad policisti?

Ibuduku: Ještě jeden dotaz ! Asi budu příčinou toho, že tě někdo vykuchá jestli budeš mít další otázky, větroplachu!

SokratesK Raskolnikovovi. Dej si pozor, on by to mohl udělat. Ale neboj se, my nejsme policisti, jenom jsme zvědavý, co můžeš přiznat.

Raskolnikov: A co mám přiznat ?

Ibuduku: Já ho vykuchám, vykuchám ho!

SokratesK Ibuduku. Hold on, hold on! K Raskolnikovovi. Přiznej jenom to, co jsi řekl na začátku tvého vstupu. Tvrdils, že jsi vrah. Dejme tomu, ale podle naší legální logiky, která nás učí že mrtvola sleduje vraha přesně jako následek sleduje příčinu, tak podle téhle logiky my chceme vědět koho jsi zabil !

Ibuduku: Mluv abys ulehčil svému svědomí: koho jsi zamordoval ?

RaskolnikovPo pause. Já nevím. Oběti jsem viděl zezadu a nepoznal jsem je. Pamatuji si jenom víceméně jednu ruku, nějako propast na horách do které někdo spadl…Blesk.Černý

 

 

 

Akt 2

Scéna 1

Ibuduku a Sokrates jsou v hřibově v noci.

 

Blesk a hrome 

IbudukuV tmě nosí lucernu. Hovňas ! Bojím se (slangově) ! Divný nápad bylo to teda tady stát kde je tma jako v prdel osla. Ele Sokratičku pod sem abys mě upokojil s mateřským osvětlením ! Kde jsi Hrome !?

SokratesMá také lucernu. Za tebe otečku !

Ibuduku: Ah Ah! To jsem veděl a jsem dělal srandu, nějaký for. Vím, že díky tomu ironie ty jsi vynalézt ty jsi pochopil…nemyslel si važně, že jsem se bál ?

Blesk a Hrom. Ibuduku skáká do Sokrata ruky.

Sokrates: Idiote ! Je to jenom kaseťak

Ibuduku: No jasně jsem zapomněl o tom. Hm hm hm…Hovňas ! Co tady přímo hledáme Sherloke ?

Sokrates: Hledáme poslední důkazy tvé trestností můj beranku. Ačli ty důkazy obvinuji podivínského studenta. Ale na tohle jsem pořad septik.

Ibuduku: Myslíš skeptik ? Ale je fakt, že má takové omdlelové talent, který moc dobře použije kdy stojí v nepohodlné situace. A propo kde je ten darebák ?

Sokrates: Když jsme si rozhodnuli přijet do hřbitova, zase ještě omdlel a ta kořalka nepomáhala. Tak jsme ho nechali v hospodě, a teď máme stát sám svým truchlivým osudem.

Ibuduku: Tak najdeme ty sakra důkazy abychom jsme s tím ukončili !

Sokrates: S čím ukončit?

Ibuduku: S tím sakralným podezřením, který letí nad mou králskou hlavičku. Tak tím rychle se vrátíme s důkazy a vyhodíme toho studenta do žaláře, dostanu svůj dědictví a jdeme pařit.

Sokrates: Ten student nebo ty, zatím nevíme kdo dneska večer bude spát v své studeně buňce a žrát grilovaní pavouky. Důkazy budou nás učit.

Ibuduku: No důkazy, důkazy, důkazy, důkazy, důkazy, důkazy, důkazy, důkazy, důkazy, důkazy, důkazy, už nevím svůj text…Ha jo : důkazy, důkazy, důkazy, důkazy, Hovňas, Hovňas, Hovňas…Co to bude za důkazy ?

Sokrates: Pamatuješ tu kriminální ruku ?

Ibuduku: Tahle !Ukazuje svou ruku. Heu, myslíš ta neznáma brutální ruka ?

Sokrates: Tahle ta. A budeš souhlasit s tím, že každá ruka má pět prstů ?

Ibuduku: Pět jo ? nekecej ! Ale já mám for…

Sokrates: Nekecej ?

Ibuduku: Na světě jsou tři skupiny lidi.

Sokrates: Nekecej ?

Ibuduku: Ano, ano. Skupina lidi, kteří umíjí počítat a skupina lidi, kteří neumíjí…

Sokrates: Tuším, v kterým ty patříš.

Ibuduku: Nekecej ?

Sokrates: Nekecám. A navíc ty pět prstů jsou příčina známky, kterou nechali na plecí nevinných obětích. Filosofové říkají, že je formální příčina. A hledáme tuhle formu a budeme ji rovnávat s tvou špinavou rukou (slangově) hadičku.

Ibuduku: S mou rukou a s rukou studenta. Tak a tak dal teda hledáme.

Půjdou dál. Dveří skřípají.

Ibuduku: Ah! Slyšíš to ?

Sokrates: Slyším jenom tvé špatnou vědomí, která konečně se probudí.

IbudukuŠeptá. Ale ne ! Nikdo vykoupá !

Sokrates: - for s vykoupat – Ale jsou jenom nějaký krysí.

Ibuduku: Krysí jo ? Tak nikdo je dál motyky !

Sokrates: No a co ? Nikdo tě dál mozek ne ?

Ibuduku: Tak fajn, blížíme se. Půjdeš prvního obraného svou ironie.

 

 

IbudukuV tmě nosí lucernu. Hovňas ! Bojím se (slangově) ! Divný nápad bylo to teda tady stát kde je tma jako v prdel osla. Ele Sokratičku pod sem abys mě upokojil s mateřským osvětlením ! Kde jsi Hrome !?

SokratesMá také lucernu. Za tebe otečku !

Ibuduku: Ah Ah! To jsem veděl a jsem dělal srandu, nějaký for. Vím, že díky tomu ironie ty jsi vynalézt ty jsi pochopil…nemyslel si važně, že jsem se bál ?

Blesk a Hrom. Ibuduku skáká do Sokrata ruky.

Sokrates: Idiote ! Je to jenom kaseťak

Ibuduku: No jasně jsem zapomněl o tom. Hm hm hm…Hovňas ! Co tady přímo hledáme Sherloke ?

Sokrates: Hledáme poslední důkazy tvé trestností můj beranku. Ačli ty důkazy obvinuji podivínského studenta. Ale na tohle jsem pořad septik.

Ibuduku: Myslíš skeptik ? Ale je fakt, že má takové omdlelové talent, který moc dobře použije kdy stojí v nepohodlné situace. A propo kde je ten darebák ?

Sokrates: Když jsme si rozhodnuli přijet do hřbitova, zase ještě omdlel a ta kořalka nepomáhala. Tak jsme ho nechali v hospodě, a teď máme stát sám svým truchlivým osudem.

Ibuduku: Tak najdeme ty sakra důkazy abychom jsme s tím ukončili !

Sokrates: S čím ukončit?

Ibuduku: S tím sakralným podezřením, který letí nad mou králskou hlavičku. Tak tím rychle se vrátíme s důkazy a vyhodíme toho studenta do žaláře, dostanu svůj dědictví a jdeme pařit.

Sokrates: Ten student nebo ty, zatím nevíme kdo dneska večer bude spát v své studeně buňce a žrát grilovaní pavouky. Důkazy budou nás učit.

Ibuduku: No důkazy, důkazy, důkazy, důkazy, důkazy, důkazy, důkazy, důkazy, důkazy, důkazy, důkazy, už nevím svůj text…Ha jo : důkazy, důkazy, důkazy, důkazy, Hovňas, Hovňas, Hovňas…Co to bude za důkazy ?

Sokrates: Pamatuješ tu kriminální ruku ?

Ibuduku: Tahle !Ukazuje svou ruku. Heu, myslíš ta neznáma brutální ruka ?

Sokrates: Tahle ta. A budeš souhlasit s tím, že každá ruka má pět prstů ?

Ibuduku: Pět jo ? nekecej ! Ale já mám for…

Sokrates: Nekecej ?

Ibuduku: Na světě jsou tři skupiny lidi.

Sokrates: Nekecej ?

Ibuduku: Ano, ano. Skupina lidi, kteří umíjí počítat a skupina lidi, kteří neumíjí…

Sokrates: Tuším, v kterým ty patříš.

Ibuduku: Nekecej ?

Sokrates: Nekecám. A navíc ty pět prstů jsou příčina známky, kterou nechali na plecí nevinných obětích. Filosofové říkají, že je formální příčina. A hledáme tuhle formu a budeme ji rovnávat s tvou špinavou rukou (slangově) hadičku.

Ibuduku: S mou rukou a s rukou studenta. Tak a tak dal teda hledáme.

Půjdou dál. Dveří skřípají.

Ibuduku: Ah! Slyšíš to ?

Sokrates: Slyším jenom tvé špatnou vědomí, která konečně se probudí.

IbudukuŠeptá. Ale ne ! Nikdo vykoupá !

Sokrates: - for s vykoupat – Ale jsou jenom nějaký krysí.

Ibuduku: Krysí jo ? Tak nikdo je dál motyky !

Sokrates: No a co ? Nikdo tě dál mozek ne ?

Ibuduku: Tak fajn, blížíme se. Půjdeš prvního obraného svou ironie.

 

Scéna 2

Jednání a Raskolnikov

Sokrates a Ibuduku procházejí krok po krokem.

Sokrates: Kdo tu ? Stůj !

Ibuduku: Hovňajs Sokrate. Neboť tak naivní materialista. Na hřbitově : jaký přízrak tu straší?

Raskolnikovmaskovaní za strašidla. Hovňajs Ibuduku Hovňajs! Jsem duchem tvého ploditele a najedu klid mé duší jen kdy budeš se mstít nad kriminální rukou, která mě zamordovala.

IbudukuZa Sokrates. Hele duch tatínku mě nakazuje, aby si zjednal právo. Hele je to sláva pro mě !

Sokrates: Ale pro právo je to škoda.

Raskolnikov: Ale je to for ! Ukazuje svého obličeje. To jsem já : student Raskolnikov.

Ibuduku: Ničemo, sprosťaku! Tě vykuchám, vykuchám tě! Kramáře! Muňko! Najedeme vraha : je to já ! Nevětskau! Mrchou! Tě vykuchám, vykuchám tě!

SokratesIbudukovi. Hold on, hold on! Raskolnikovovi. Už ne hlastaš kořalku?

Raskolnikov: Už ne. Když jsme dopili ten druhý láhev hned po druhé scény prvního akta, slepý číšník v hospodě mě řekl to co jste měli za hanobitelce návrh. A dike tomu, že studuji soudní lékařství už jsem zvyklý na ty zkratky, kteří jedou na hřbitově a tu jsem !

Ibuduku:  A přišel sem abys zmazal základní důkaz a já nedostanu svůj dědictví.

SokratesK Raskolnikovovi. Vidím, že vykopeš.

Raskolnikov: Blížím se do rakve.

Ibuduku: Aleluja, Aleluja! Konečně uvidím ještě mí blížích! Hovňajs tedy teda dejme ruku na to! Honem Sokrate, vykopej se studentem a za chvilku budu slavit setkání svou rodinu!

Sokrates a Raskolnikov vykopej.

Ibuduku: Ty líny čerty! Makejte na to!

Sokrates: Eureka!

Ibuduku:  Ty činaně! Mlč a vykopej!

Raskolnikov: Už jsme doma!

Ibuduku: Ty nikam nechoď!

Sokrates: Ty dinosaure! Poslouchej!

Sokrates vykopá dal : ťuk ťuk ťuk !

Ibuduku: Hovňajs někdo ťuká, kdo muže být tak pozdě?

Sokrates: Blbečku sem. Rakev odpovídá na vykopání.

ťuk ťuk ťuk !

Ibuduku: Tady jsou! Tatínku, Maminku! Šup šup šup z rakve!

Sokrates a Raskolnikov nesou ty mrtvola.

IbudukuBreče.Bouh bouh! Tatínku, Maminku! Matínku Tamínku! On se zlobí. Hovňjas, kde jsou ty kačky, kam jste pochovali ten poklad !?

Sokrates a Raskolnikov: Hold on, hold on !

Sokrates: Ty krokodýle, nechej pracovat toho studenta.

Ibuduku: No fajn, fajn. Tedy teda studenta, co pozoruješ na tyhle záda !

Raskolnikov: Dones tu lucernu. Pozoruji, hledám, zkoumám…

Ibuduku: Tak co teda tedy? Co vidíš?

Raskolnikov: Nic nevidím. Vinny tvar těch pětéch prstů tady není. Nikdo netlačil tvé rodiči do propastí.

Sokrates: Bylo to jen nehoda? Hmm…takové neočekávaný obrat se moc nehodí se zákonem kriminálního kausality.

Ibuduku: No, tak vy mate tedy teď vykoupat z hrobu ty bezectný Galileo a Newton abych udat tu vražednou bandu a dostat svůj dědictví.

Raskolnikov: Dobra dobra nikdo ne zatlačil tvou rodinu, dobra. Ale to znamená jenom jednu věc: jestli oni padli, a protože hledáme příčinu téhle padu…

Ibuduku: No mluv, mluv…

Raskolnikov: pád měl zase za příčinu, že měli takové slabé nohy na které nemohli se opírat.

Ibuduku: oni umířili kvůli nějakému slabostí jo? Já také už cítím, že síla mě opustí. Honem přineste mě židli, mám srabe jako nohy!

Sokrates: A co Rasko, z jakého důvodu tyhle nohy najednou byly tak slabé ?

Raskolnikov: aby řekl, že už žívotní fludium netočelo až k nohach.

Ibuduku: Sakra, osud horlivě zamorduje ještě mé předvěky. Trpěliví protože je chibilo tohle žívotní fluidum…a…a kdo je ukradl?

Raskolnikov: Je to známé od té doby, kdy galienský moudrost panoval na duchy, že životní fluidum je prchavý-těkavý. Je to také známé, že pramen najede v šišince. A jestli že náhodou, tahle ta je poškodiná, fuit fuit : fluidium života se rozletí.

 

 

 

To be continued !

 

 

Náhledy fotografií ze složky ibu

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář